Výňatek z Ústavy Ázerbájdžánské republiky:
Článek 23: Státní symboly Ázerbájdžánu
I. Státními symboly Ázerbájdžánské republiky jsou: vlajka Ázerbájdžánské republiky, znak Ázerbájdžánské republiky, státní hymna Ázerbájdžánské republiky.
II. Vlajka Ázerbájdžánské republiky se skládá ze tří širokých pruhů. Horní pruh bude modrý, střední pruh červený a spodní pruh zelený. Uprostřed červeného pruhu na obou stranách vlajky bude bílý půlměsíc a osmicípá hvězda. Poměr šířky k délce je 1 x 2.
III. Podobu vlajky Ázerbájdžánské republiky a státního znaku Ázerbájdžánské republiky, hudbu a text státní hymny Ázerbájdžánské republiky stanoví ústavní zákon.
Vlajka Ázerbájdžánské republiky
Trikolóra vlajky Ázerbájdžánské demokratické republiky byla poprvé přijata na zasedání vlády 19. listopadu 1918 a byla vztyčena 7. prosince 1918 nad budovou parlamentu Ázerbájdžánské demokratické republiky, kde se zasedání konalo.
Výňatek z Knihy rozhodnutí vlády Ázerbájdžánu o státní vlajce ze dne 9. listopadu 1918:
"Poslechnuto: hlášení předsedy Rady ministrů o státní vlajce. Bylo rozhodnuto: Vlajka sestávající ze zelené, červené a modré barvy, bílého půlměsíce a osmihranné hvězdy by měla být považována za státní vlajku."
Vlajka, která měla státní status až do 27. dubna 1920, rozpadu Ázerbájdžánské demokratické republiky, byla stažena před budovou Ázerbájdžánského parlamentu 3. května 1920 v důsledku okupace Ázerbájdžánu sovětskými ruskými vojaky. Vlajka, zděděná po Ázerbájdžánské demokratické republice, byla schválena jako státní vlajka Nachčivanské autonomní republiky na zasedání konaném 17. listopadu 1990 z iniciativy předsedy Nejvyššího shromáždění Nachčivanské autonomní republiky, národního vůdce Heydara Alijeva. Nejvyšší shromáždění Nachičevanské autonomní republiky zároveň vyzvalo Nejvyšší sovět Ázerbájdžánské SSR, aby uznal tříbarevnou vlajku za oficiální státní symbol Ázerbájdžánu. 5. února 1991 Nejvyšší sovět Ázerbájdžánské republiky zvažoval žádost a rozhodl se uznat tříbarevnou vlajku jako národní vlajku Ázerbájdžánu. Na základě rozkazu prezidenta Ázerbájdžánské republiky Ilhama Alijeva ze dne 17. listopadu 2009, den 9. listopadu každý rok se slaví jako Den státní vlajky v Ázerbájdžánu.
Vlajka se skládá ze tří vodorovných pruhů stejné šířky (horní pruh je modrý, střední pruh je červený, spodní pruh je zelený). Uprostřed červeného pruhu je na obou stranách vlajky vyobrazena osmiboká hvězda s bílým půlměsícem. Modrá barva státní vlajky Ázerbájdžánské republiky má význam turkického původu ázerbájdžánského lidu, červená barva odráží touhu založit moderní společnost a rozvíjet demokracii a zelená barva ukazuje příslušnost k islámské civilizaci.
Předseda prezidia Ázerbájdžánské demokratické republiky MA Rasulzade :
"Tři barvy vlajky, kterou vztyčujeme, jsou symbolem turkické národní kultury, muslimské civilizace a demokratických základů moderní Evropy."
Autor oficiální státní hymny Ázerbájdžánské republiky Uzeyir Hajibeyli :
"Toto je význam naší vlajky, modrá barva je znakem turkismu, zelená je znakem islámu a červená je znakem kultury."
Státní znak
Moderní státní znak je upravená podoba návrhu státního znaku, který vznikl za Ázerbájdžánské demokratické republiky.
Dne 30. ledna 1920 vyhlásila vláda Ázerbájdžánské demokratické republiky soutěž o nejlepší státní znak Ázerbájdžánu a rozhodla, že 28. května téhož roku bude přijat vzorek znaku, který konkurz vyhraje. Ale v důsledku rozpadu Ázerbájdžánské demokratické republiky 28. dubna 1920 nebylo možné rozhodnout o státním znaku.
Dne 17. listopadu 1990 se Nejvyšší shromáždění Nachichivanské autonomní republiky po projednání záležitosti týkající se státního znaku obrátilo na Nejvyšší sovět Ázerbájdžánské SSR o vyhlášení nové soutěže na přípravu státního znaku Ázerbájdžánu. .
Soutěž byla vyhlášena 5. února 1991 na základě rozhodnutí Nejvyššího sovětu Ázerbájdžánské republiky. Dne 19. ledna 1993 byl jeden z návrhů erbů vypracovaných v letech 1919-1920 podle ústavního zákona přijat jako státní znak Ázerbájdžánské republiky s určitými změnami.
Výpis z „Ústavního zákona Ázerbájdžánské republiky o schválení vyobrazení Státního znaku Ázerbájdžánské republiky“ ze dne 2. listopadu 2018:
Článek 1. Obecný popis
1.1. Státní znak Ázerbájdžánské republiky má podobu východního štítu na zakřiveném věnci sestávajícím ze dvou dubových větví a dvou hrotů.
1.2. Na štítu je osmiboká hvězda na pozadí barev státní vlajky Ázerbájdžánské republiky a uprostřed hvězdy je plamen. Hvězda je bílá, plamen je červený, dubové ratolesti zelené, hroty žluté, základy štítu a hvězda, stejně jako knoflíky štítu (8 kusů) a dubové šišky (5 kusů) jsou zlaté.
Státní hymna
Dne 30. ledna 1920 přijala vláda Ázerbájdžánské demokratické republiky usnesení o přípravě státní hymny republiky. Ministerstvo osvěty v této souvislosti vyhlásilo soutěž o nejlepší státní hymnu. Ale kvůli pádu ADR 28. dubna 1920 nebyla přijata státní hymna Ázerbájdžánu.
27. května 1992 Ázerbájdžánský Milli Majlis přijal zákon „O státní hymně Ázerbájdžánské republiky“, který schválil „Ázerbájdžánský pochod“, který složil veliký skladatel Uzeyir Hajibayli a napsal básník Ahmad Javad jako státní hymnu Ázerbájdžánské republiky.
Státní hymna
Hudba: Useyir Hajibayli
Slova: Ahmad Javad
Ázerbájdžán, Ázerbájdžán!
Jsi země hrdinů!
Zemřeme, abys mohl být naživu!
Prolijeme svou krev, abychom tě bránili!
Ať žije váš tříbarevný banner!
Tisíce lidí obětovaly své životy
Jsi polem bitev.
Každý voják bojuje za tebe
Stal se hrdinou.
Modlíme se za tvou prosperitu,
Obětujeme ti své životy
Naše upřímná láska k tobě,
Vychází ze dna našich srdcí.
Na obranu své cti,
Chceš-li zvedat svůj banner,
Všichni mladí jsou připraveni.
Slavná vlast,
Ázerbájdžán, Ázerbájdžán!